Při návštěvách u nemocných člověk zažije různé zajímavé a milé chvíle.
Jedna taková se mi stala zrovna dnes, když jsem byl za jednu paní v místní psychiatrické nemocnici.
Ta paní je už hodně vysokého věku, ale každé setkání s ní je pohlazením na duši tím jak je milá, jak dokáže poděkovat snad za všechno i za pouhé slovo. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu je trošičku zmatená, ale díky tomu jsem si s ní dnes s vděčností uvědomil jednu moc důležitou věc.
Paní hovořila o tom, že je ráda, že za ní přišel duchovní, ale že z toho snad nebude mít zle, že přece nědělá nic protizákonného… Když jsem ji pak podával Eucharistii, byla neskonale vděčná a mluvila o tom, že ji to někteří lidé rozmlouvali, že by kvůli tomu prý mohla mít zle v práci… Po kratičkém rozhovoru jsem vyrozuměl, že je v myšlenkách v době nesvobody před rokem 1989. A tak jsem si s velkou vděčností uvědomil, jak velká věc je, že ta doba už je pryč, Bohu díky.
Slavíme 100. výročí vzniku samostatného státu a včera jsme slavili 29.výročí od sametové revoluce. Buďme vděčni a chraňme, to co jsme získali svým životem v pravdě.
Petr Trefil
