O moudrost Karmelu a osobní životní zkušenost se s námi přijel podělit karmelitán P. Serafim z Kostelního Vydří, který nám ve svém duchovním doprovázení připomenul, jak důležitá je v životě člověka NADĚJE, ketrá se rodí z lásky a milosrdenství, a jak je důležitá DŮVĚRA v Boha, v sebe i v druhé lidi, které z této naděje pramení.

Mezi mnohým, co jsem si já osobně z této duchovní obnovy odnesl, kromě uzdravující svátosti smíření s duchovním rozhovorem, byly dvě myšlenky.

Ta první je, že Ježíš nikde v evangeliích nehovoří o naději, jen o lásce a víře a o Božím království, protože opravdová naděje člověka přichází teprve skrze Ježíšův kříž a vzkříšení. O naději tedy hovoří a píší teprve apoštolové.

Ta druhá je, že bychom ve svém životě měli usilovat především o to, abychom Bohu vrátili jeho svobodu a všemohoucnost, kterou Mu tak často bereme a svazujeme nejen svým hříchem, ale vlastními iluzemi, falešnými nadějemi, nedůvěrou nejen vůči Němu samotnému, ale i vůči sobě a druhým…

1. Přednáška

2. Přednáška